Peter Grey: Svoboda učení - část VI. Co děti potřebují, aby se vzdělávaly samy? Přirozené prostředí pro dětské samovzdělávání: Jak je škola Sudbury Valley jako skupina lovců a sběračů Co děti potřebují, aby se vzdělávaly samy? Hlavním tématem tohoto blogu je skutečnost, že přicházíme na svět s instinkty, které jsou velmi dobře navrženy pro podporu našeho vzdělávání. Disponujeme instinkty pozorovat, prozkoumávat, hrát si a komunikovat s ostatními způsoby, díky kterým získáváme schopnosti, vědomosti a hodnoty potřebné k tomu, abychom žili a vzkvétali ve fyzickém a sociálním světě, do kterého jsme se narodili. Škola Sudbury Valley za posledních čtyřicet let dokazovala, že lidské instinkty samovzdělávání mohou poskytovat základ pro vzdělávání v naší moderní společnosti. Následuje seznam toho, co je podle mě klíčovými prvky přirozeného prostředí pro sebe-řízené učení. Čas a prostor pro hraní a zkoumání Samovzdělávání také vyžaduje prostor - prostor pro toulání a zkoumání. Volné věkové míchání Přístup k vybavení Volná výměna myšlenek
Učitelské listy: Vytvořte vlastní komiks na motivy obrázků z Dalimilovy kroniky a vyhrajte iPad nebo čtečku K sedmému výročí zakoupení tzv. pařížského zlomku Dalimilovy kroniky vystavuje Národní knihovna ČR v Klementinu soubor gobelínů Věry Mičkové, které věrně zachycují scény z iluminací, jimiž je rukopis opatřen. Tkané tapisérie zobrazující epizody z raných českých dějin připomínají svým pojetím dnes tak oblíbené komiksy. Proto se Národní knihovna ČR rozhodla vyhlásit pro žáky základních a středních škol soutěž, v níž mohou prokázat své znalosti a tvůrčí schopnosti při doplňování textu do jednotlivých scén. Ačkoli je komiks považován za fenomén až od 20. století, lze tento způsob vypodobnění událostí formou obrazových sekvencí se stručným textovým doprovodem nalézt již ve výtvarném umění starověkého Egypta, Říma, či předkolumbovské Ameriky. A právě tapisérie z Bayeux a iluminace tzv. pařížského zlomku Dalimilovy kroniky inspirovaly ke tkanému ztvárnění olomouckou textilní výtvarnici Věru Mičkovou. Ceny do soutěže věnovala společnost Kancelářské stroje a portál eReading.cz
Teachers TV Skip to main content GOV.UK uses cookies to make the site simpler. Find out more about cookies Is this page useful? Yes this page is useful No this page is not useful Is there anything wrong with this page? Thank you for your feedback Close Help us improve GOV.UK Don’t include personal or financial information like your National Insurance number or credit card details. To help us improve GOV.UK, we’d like to know more about your visit today. Don’t have an email address?
Učitelský spomocník: Vizualizace dat jako výukový prostředek budoucnosti Publikováno : 08.02.2010 Autor : Andrea Patáková Následující článek je možné chápat jako doplněk nedávno publikovaného Horizon Reportu 2010, který právě vizualizaci dat řadí mezi významné technologické nástroje budoucnosti v horizontu 4-5 let. Určitě bude zajímavé detailněji popsat, co se pod tímto termínem rozumí a předložit přehled nejznámějších, nejpoužívanějších či nejzajímavějších příkladů již dnes existujících nástrojů vizualizace dat, které se hodí do výuky. Nechť je tento přehled inspirací všem učitelům podněcující jejich vlastní hledání různých způsobů zapojení vizualizace do výuky. Co je vizualizace dat Vizualizace dat je způsob objevování a pochopení vzorů v obrovském souboru dat pomocí vizuální interpretace a používá se pro vědeckou analýzu komplexních procesů. Proč použít vizualizaci dat ve výuce? To, co dělá vizualizaci dat tak přitažlivou pro výuku, je způsob, jakým rozšiřuje člověku přirozený způsob hledání a nacházení vzorů či souvislostí v tom, co vidí. Zeměpis Seznamy
Mobile Apps Will Pass - History Will Repeat Itself Over the past few years the big sexy conversation at conferences has slowly morphed from social media to mobile. It is partially because social media is better understood now but it’s also because mobile is the shiny new toy that everyone is trying to figure out. We have seen incredible inroads that mobile traffic is making up a larger and larger portion of web traffic. With recent data suggesting that the average user has well over 50 apps installed on their smartphone it is a great time to be an app developer. About a month ago I was at the OmniUpdate user conference on a panel talking about mobile and its adoption. History Repeats Itself Think back to the beginning of this decade around the time of the .com stock bubble. The point is what happened next? Think about what is happening right now… IT IS THE SAME THING! If you go back past into last century we didn’t download even software. Taking Two Steps Forward The content of this post is licensed: About the author
The Best Resources For Teaching “What If?” History Lessons (NOTE: Sometimes the embed function from Authorstream doesn’t work very well. If that’s the case, you can see the student examples of PowerPoint presentations at the Authorstream site by just clicking on the student’s name below the slides). I’m a longtime fan of “alternate history,” and last year was thrilled to read about how some teachers applied that concept in their classes. This is how Carla Federman (who borrowed the idea from Diana Laufenberg) introduced her lesson to students: You are to identify one specific point in American history for which you are interested in changing the outcome. Once you have identified your point of divergence, you will need to consider both the immediate changes and the long-term impacts that divergence would have on modern society. I’ve written about this idea, and included links to both Carla’s and Diana’s projects, in three previous posts: Extraordinary “What If?” Asking “Why Not?” New Excellent “What If?” Through a “What if?” More “What If?” Related
The Best Posts On The “Flipped Classroom” Idea Check out my two-part Education Week Teacher series on the flipped classroom here I’m a bit wary/skeptical about whole “Flipped Classroom” idea and how it works in practice. Diana Laufenberg spoke for me, also, in some of her tweets about the concept: But I’m still open to learning, and I invite your suggestions for additions to list. The Flipped Classroom: Pro and Con is by Mary Beth Hertz and appeared in Edutopia. ‘Flipping’ classrooms: Does it make sense? Three Questions To Consider Before We All Flip is by Richard Byrne. Should You Flip Your Classroom? Flipping for the Flipped Classroom Seems To Be the Trend but Not for Me is by Pernille Ripp. I’ve Copyrighted “Flipped Classroom” is by Troy Cockrum. Flipped classrooms: Let’s change the discussion is by Brian Bennett. And here are some posts that appear to provide a fair amount of details on how to go about implementing it if you decide to do so: Flipped Classroom Resources is a Google Doc from Dan Spencer. Related In "teacher resources"
Let's Play 'History As A List' : Krulwich Wonders... A bunch of you have sent me this list. It comes from Drew Breunig, a New Yorker who apparently works in the computer business, in advertising. It's a short history of "Frontiers" — territories that he says have challenged humans over the centuries, arranged in roughly chronological order. Drew calls it "Frontiers Through The Ages." Water, 1400 Land, 1840 Gold, 1850 Wire, 1880 Air, 1900 Celluloid, 1920 Plastic, 1950 Space, 1960 Silicon, 1980 Networks, 1990 Data, 2000 I know, I know, it's much too American and very arbitrary (Christopher Columbus didn't exactly "open" the oceans for exploration; Egyptian sailors, Minoans, Phoenicians did that, and much earlier), but still, Drew is playing a game here that's fun, if you keep at it. Suppose I wanted to think about power, how sources of power have multiplied over time. gravity muscle horses wind steam internal combustion oil gas nuclear With each new chapter, we get more power, plus more risk . vinyl 8-track cassette CD iTunes Anonymous Indeed.
untitled PEPOUŠ naposledy: Včera jsem se zúčastnila 21. PEPOUŠova vlnobití na téma Ovládáme všechny gramotnosti, které požadujeme po svých žácích? Hovořilo se především o tom, co že to ta gramotnost vlastně znamená, zda se může hovořit např. i o tělesné gramotnosti a o dalších „kompetencích“ lidí. Nasnadě pak byla otázka, kterou gramotnost považujeme za nejdůležitější? Přičemž v této oblasti se účastníci shodli na tom, že nejdůležitější je dle nich gramotnost čtenářská, jelikož od ní se odvíjejí další a na tom, že by dospělý člověk neměl být zcela negramotný v žádné z nich. Hovořilo se především o tom, co že to ta gramotnost vlastně znamená, zda se může hovořit např. i o tělesné gramotnosti a o dalších „kompetencích“ lidí.
The Best Places On The Web To Write Lesson Plans — Who Have I Missed? We’re not required to prepare formal lessons though, obviously, skilled teachers do tons of planning. About the only time I write up formal lessons is when I have to communicate what I do in the classroom for one of my books. However, I know that other teachers aren’t so lucky, and have to write up many formal lesson plans. So I went looking for sites that make it as painless as possible, including allowing automatic inserts of Common Core standards. I’m sure I’ve missed ones out there, so I hope that readers will contribute suggestions. You might also be interested in The Best Places To Find Free (And Good) Lesson Plans On The Internet. Here are my choices for The Best Places On The Web To Write Lesson Plans: Core Planner Planbook EDU Planboard Common Curriculum Countdown For Teachers 10 Great Lesson Planning Templates and Resources is from The Teaching Channel. All feedback is welcome.
“Reading Like A Historian” Is Pretty Impressive Reading Like A Historian is an impressive collection of almost ninety U.S. and World History lessons from The Stanford History Education Group. Here’s how they describe the lessons: The Reading Like a Historian curriculum engages students in historical inquiry. Each lesson revolves around a central historical question and features sets of primary documents designed for groups of students with diverse reading skills and abilities. This curriculum teaches students how to investigate historical questions by employing reading strategies such as sourcing, contextualizing, corroborating, and close reading. Instead of memorizing historical facts, students evaluate the trustworthiness of multiple perspectives on historical issues. They look good to me.
Život a smrt Aarona Swartze Text článku: Přemýšlel jsem nad tím, jak se s vámi rozloučit před prázdninami, a dospěl jsem k tomu, že to nutně bude hodně jiné než vloni, kdy jsem psal o tom, Jak v Lochgilpheadu zvítězila otevřenost. Období naděje se střídají se skepsí, a tak se dnes nacházím spíše na opačné straně cyklu, než před rokem. Když se podíváte na svět vzdělávacích technologií (a nejen na něj), najdete všude kolem sebe soustavnou snahu využívat vše, co se dá, k osobnímu prospěchu toho, komu to aktuálně vzniklé podmínky dovolují. Je pozoruhodné, že schopnost cítit, co je správné, pořád neztrácíme. Aaron Hillel Swartz se narodil 8. listopadu 1986 v Chicagu. Ve 13 letech získal svou první cenu za tvorbu nekomerčního výukového webu. Od uživatele volně dostupných programů přes aktivní zapojení do vlastní tvorby open source software se Aaron propracoval až k aktivní účasti na hnutí podporujícím volné sdílení informací. Mnoho lidí se domnívá, že americká justice v tomto případě selhala. Přeji vám krásné prázdniny!
Moc bezmocných dnes Tento blok (sovětský) totiž už dávno netvoří nějakou enklávu, izolovanou od ostatního civilizačně vyspělého světa a imunní k procesům, jimiž prochází; je naopak jeho integrální součástí, která sdílí i spolutvoří jeho globální osud. Konkrétně to znamená, že se v naší společnosti nevyhnutelně prosazuje (a dlouhodobá koexistence se západním světem tento vývoj jen urychluje) v podstatě tatáž hierarchie životních hodnot jako ve vyspělých západních zemích, čili že tu jde de facto jen o jinou podobu konzumní a industriální společnosti se všemi sociálními a duchovními důsledky, které to přináší. Post-totalitní systém se dotýká svými nároky člověka téměř na každém kroku. Dotýká se ho ovšem v ideologických rukavicích. Člověk nemusí všem těmto mystifikacím věřit. Musí se však chovat tak, jako by jim věřil, anebo je musí aspoň mlčky tolerovat, anebo musí aspoň vycházet dobře s těmi, kteří jimi operují. Václav Havel - Moc bezmocných, 1978
Učitelské listy: 10 strategií pro rozvíjení náročnosti výuky Náročnost učení je základní součástí každé vzdělávací zkušenosti. O náročnosti však panuje několik mýtů, které nejsou pravdivé. Zdroj: SCIO, ČŠ 2. 10. 2013 Výraz „rigor/rigour“ známe v češtině ze spojení rigorózní zkouška, která se překládá jako přísná zkouška (závěrečná zkouška doktorského studia). Náročnost učení je základní součástí každé vzdělávací zkušenosti. Náročné úkoly rozvíjejí žákovy kognitivní dovednosti a nutí jej pracovat na hranici jeho zóny nejbližšího vývoje. 1. vyžadujte po žácích přenos poznatků a jejich aplikaci v nových situacích, 2. požadujte, aby žáci dokázali zpracovat syntézu několika různých zdrojů – ať už v literatuře, nebo vědeckých teoriích, 3. zadávejte úlohy s několika kroky a narůstající kognitivní náročností – např. od definice konfliktu po analýzu jeho příčin a následků, shromáždění a syntézy zdrojů, 4. seznamujte žáky s různými úhly pohledu na daný problém – kromě jiného žáci pochopí relativitu každé „pravdy“, 9. studujte jemné odstíny a míru jevů,